Péče o pleť

Micelární voda a její rizika

Micelární voda – kosmetický výrobek, který před pár lety způsobil obrovský boom. Zdálo se, že svět objevil absolutně ideální přípravek. Je vhodná pro všechny typy pleti. Představte si to, pro všechny! No není to úžasné? Navíc je to jediný přípravek, který doopravdy potřebujeme – mléka, tonika a pleťové vody už jsou pasé.

Micelární voda nám nejenže dokonale vyčistí obličej, dokonce jej i odlíčí a to i od voděodolného make-upu a přes to všechno je vhodná i pro tu nejcitlivější pleť!

Paráda… tak jsme se zasnily a teď už bychom se zase mohly vrátit zpátky na pevnou zem, ne?

Samozřejmě, u každé novinky často slýcháme, jak je revoluční, jak je to něco, co tady ještě nebylo a jak fantastické to má účinky. Firmy mají plné sklady výrobku, který potřebují prodat a ve většině případů je jim jedno komu. Vlastně jim to není jedno. Chtějí to prodat všem. Bez ohledu na typ a stav pleti.

A tak nám řeknou, že je to značka ideál pro všechno. A protože jsme na ten zázrak všechny zvědavé, vyběhneme na nákup s rozhodnutím, že bez „micelárky“ se domů prostě nevrátíme.

Všechno je super. Je to mega velké balení za docela pěknou cenu a navíc to ještě bude na poličce v koupelně vypadat hezky. Poznáváte se? 🙂

Na vlastní kůži

Moje vlastní zkušenost je taková, že jsem micelárním vodám odolávala hodně dlouho. Tak 2-3 roky určitě. Celkově jsem skeptická ke všemu univerzálnímu a to obzvlášť v kosmetice. Jak si mohu celý obličej odličovat jednou věcí? Co oči? Na ty přece potřebuji něco speciálního!

A pak jsem stála v drogerii, a protože mi došla pleťová voda, potřebovala jsem jinou. V celém regálu jsem našla asi 4 druhy, jen ne tu, na kterou jsem byla zvyklá a kterou jsem chtěla.

Co čert nechtěl, prošla jsem kolem police, kde na mě doslova křičela obří cedule s micelární vodou, která byla navíc v akci za super cenu 149 Kč. No tak teda jo, zkusím to.

Prvních pár týdnů bylo celkem fajn. Sice trvalo dlouho, než jsem si ten obličej vyčistila podle svých představ, ale zase toho bylo docela velké množství a zabíralo to málo místa v naší mini koupelně.

Asi po měsíci to přišlo

Rapidně zvýšená citlivost obličeje na všechno. I na krémy, které jsem do té doby používala celé roky. Čištění mě začalo pálit a ranní a večerní očista pleti pro mě od té chvíle představovaly muka. Ty největší muka ale přišly až v okamžiku, kdy se mi na obličeji doslova vyrojily celé pruhy pupínků a boláků.

Myslím, že něco takového jsem na obličeji neměla ani v tom největším rozkvětu puberty.

Do toho jsem navíc nedokázala určit, jestli mám pleť mastnou nebo suchou. Obličej jsem měla jako jednu velkou odrazku plnou šupin. A do toho ty červenofialové bolavé pruhy po tvářích, na čele, všude.

Nejdřív jsem si říkala, že to bude kopřivka z jídla. Nebo že mám na něco alergii. Přišlo to z jara, tak by to asi nebylo nic divného. Jenže já jsem nikdy alergik nebyla a jaro jsem si vždycky užívala a užívám si ho stále.

Po pár neúspěšných pokusech o vyřazení určitých druhů potravin a výměně pracího prášku (trochu zbytečné, když jsem to měla jen v obličeji) jsem začala tušit, odkud vítr fouká.

Přestala jsem micelární vodu používat, jenže jakákoliv jiná kosmetika mě na rozdrážděném obličeji prostě pálila a bolela. Nějakou dobu jsem se musela spokojit jen s kokosovým olejem. Trvalo pár měsíců, než jsem si dala obličej zase do formy a nejspíš můžu být ráda, že mi nezůstaly jizvy.

Někdo může říct, že pro citlivou pleť se micelární voda zkrátka nehodí. S tím naprosto souhlasím. Už jen z toho důvodu, že zrovna já na citlivou pleť opravdu netrpím, takže bych vážně chtěla vidět tu paseku, kterou by to způsobilo na citlivé pleti. Vlastně ne, nechtěla bych to vidět.

Na to konto jsem se o micelární vody a jejich účinky a složení začala zajímat o trochu víc.

Micelární vody jsou z velké části tvořeny mýdlovými složkami, tzv. saponiny. Mýdlo samo o sobě pleť vysušuje a používat jej na obličej je zkrátka nevhodné i ve sprše.

Dalšími složkami micelárních vod jsou ropné deriváty. Je jich tam hned několik a každý z nich má nějakou konkrétní funkci, jako třeba úprava viskozity výrobku, zvlhčovadlo, změkčovadlo a mnoho jiných.

Pravdou je, že ropné deriváty najdeme téměř v každé kosmetice (včetně té dražší) a dokonce i v lécích. Na druhou stranu, většina farmaceutů, které znám, se těmto léčivým přípravkům vyhýbá obloukem.

A cože je na nich vlastně tak špatného, když pominu to, že jsou z ropy? Vaší pleti nic nedávají. Jsou to taková mazátka, která si naplácáte na obličej a dokud je samy neodstraníte, budou tam.

Tím dochází k ucpávání pórů neprodyšnou vrstvou, na kterou se nabalují nečistoty z vnějšího prostředí. A tak se z ucpaných pórů stávají póry zanícené a z nich další „radosti“.

Do těla se nám vstřebává kolem 60% látek, které si na pokožku aplikujeme. A i kdyby to bylo méně, vážně si chcete obličej nebo cokoliv jiného potírat zrovna ropou?

Takže co všechno má micelární voda na svědomí?

Odvádí z pleti hydrataci a vysušuje ji. Proto se pleť více mastí a dělají se na ní šupiny. To mají na svědomí výše zmíněné saponiny.

Ucpává póry. Proto dochází k většímu výskytu komedonů a zanícených boláků. Pleť chřadne a ztrácí svoji přirozenou a zdravou barvu a může docházet ke vzniku rozšířených žilek. Způsobováno ropnými deriváty.

Tak například Disodium EDTA, látku sloužící k úpravě viskozity přípravku, jsem našla naprosto ve všech přípravcích, které jsem v poslední době měla v ruce. Použití této látky je zakázáno u BIO kosmetiky, což je docela vtipné vzhledem k tomu, že u nejedné takto označené micelární vody je tato látka běžnou součástí.

Používáte micelární vodu dlouhodobě a nemáte s ní žádný problém?

Věřím. Tyto látky mohou v pokožce pracovat i několik let, než si začnete všímat prvních negativních změn. Začít to může sem tam nějakým tím pupínkem, a když přibudou další, první, co nás většinou napadne je, že „Už mi asi nevyhovuje krém, tak ho vyměním za jiný.“.

A pak začnete zjišťovat, že Vám nevyhovuje žádný krém a průšvih je na světě.

Pleť máte jen jednu, stejně jako mládí.

Také nepřijde dvakrát. Proto si myslím, že je důležité vybírat si k péči o pleť ty správné přípravky. A odličovat a čistit celý obličej, včetně očí, stejným přípravkem (a ještě tak agresivním) správné rozhodně není.

V očním okolí chybí několik vrstev kůže oproti zbytku obličeje. Proto je velice důležité, používat k odlíčení přípravky určené právě těmto citlivým partiím.

Všechny chceme být krásné a přitažlivé, ale tudy cesta ke kráse opravdu nevede.

Jak si tedy čistit pleť?

O správných zásadách péče o pleť a o tom, jak a čím pleť správně čistit, jsem napsala eBook Pravidla krásy aneb Jak být přirozeně krásná každý den. A protože mi opravdu záleží na tom, aby to vědělo co nejvíce dívek a žen, dávám Vám tento eBook zdarma. Stáhnout si jej můžete zde.

Doufám, že moje vlastní zkušenosti s micelární vodou Vám budou jednak malou výstrahou 🙂 a hlavně inspirací ve správné péči o pleť.

Coco Chanel řekla, že tvář, kterou Vám nadělila příroda, budete mít ve dvaceti. Je jenom na Vás, jak bude vypadat v padesáti.

Tak opatrně…

Lenka 

admin

„Jsem specialista v péči o pleť a líčení. Učím ženy, jak se o sebe starat s láskou, aby se mohly cítit krásnější, sebevědomější a spokojenější.“

Můj příběh si přečtěte zde >>

You may also like...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *